Opustil nás Jiří Mrkývka nejstarší. Bylo mu 71 let

Jedna z výrazných postav československého motocyklového závodění z přelomu 70. a 80. let minulého století nás v neděli navždy opustila. Ve věku 71 let odešel do závodnického nebe Jiří Mrkývka nejstarší.

Jiří Mrkývka se narodil 24. července 1951 v Brně. Již tehdy měl předpoklady k tomu, že se jednou stane závodníkem, byť ne nutně na motorce. Jeho otec Leoš se totiž věnoval cyklistickým závodům. Jeden takový se mu ale v září roku 1951 stal osudným. Při závodě s motorovými vodiči na brněnské cyklistické klopené dráze měla přední guma jeho kola pomalý defekt. Z tohoto důvodu přišel pád a Leoš o tři dny později svým zraněním podlehl.

I Jiří se ale původně věnoval cyklistice. Závodil za Jiskru Jundrov. Nakonec ho ale zlákaly rychlejší jednostopé stroje – silniční motocykly. První závody v této disciplíně odjel roku 1972 v Přeboru ČR B. Svých největších úspěchů ovšem dosáhl v československém šampionátu.

V něm si poprvé závodil v roce 1974. Tehdy na stroji ČZ nastoupil ve třídě do 250 ccm do závodů v Jičíně a Žďáru nad Sázavou. Zatímco při premiéře z toho bylo 20. místo, vystoupení na Vysočině mu přineslo lepší výsledek – 13. příčku. Tyto dva výsledky znamenaly 23. pozici v celkovém pořadí šampionátu.

Do seriálu se vrátil v roce 1977, tentokrát už s motocyklem Yamaha. A právě v jeho sedle dosáhl největších úspěchů své kariéry. V roce 1977 byl ve třídě do 250 ccm nejzáludnějším soupeřem pro tandem továrních jezdců Jawy ve složení Bohumil Staša a Peter Baláž. V celkovém pořadí skončil na třetí pozici. Do paměti fanoušků se zapsal zejména závodem ve Velkém Meziříčí, kde dokázal Stašu i Baláže porazit a dojel si pro vítězství. Mnoho odborníků dodnes tento závod považuje za Mrkývkův životní.

V sezoně 1978 sice Mrkývka další vítězství nepřidal, v celkové klasifikaci si ale polepšil o jedno místo a tentokrát skončil druhý. Nad jeho síly byl pouze dominantní Baláž, který po odchodu továrního týmu Jawy sedlal stejně jako Mrkývka soukromou Yamahu.

Další sezony už v Mrkývkově podání bohužel tak úspěšné nebyly. V sezoně 1979 ho totiž ve dvěstěpadesátkách trápily technické potíže a v celkovém pořadí skončil bez jediného pódia až jako osmnáctý. Rok 1980 byl pro něj sice o něco lepší, ani tentokrát ale nenavázal na své úspěchy z let 1977 a 1978. Na oblíbeném okruhu ve Velkém Meziříčí se sice vrátil na stupně vítězů a skončil třetí, celkově ale obsadil sedmé místo.

V té době už Mrkývka kromě dvěstěpadesátek účinkoval také v závodech třídy do 350 ccm. Zde sice jeho působení nebylo tak úspěšné, i v tomto případě si ale vyjel jedno stupně vítězů. Během sezony 1980 dosáhl na jedno druhé místo – jak jinak než ve Velkém Meziříčí.

Právě v třistapadesátkách ale nakonec Mrkývkova kariéra předčasně skončila. V roce 1981 sváděl při závodě Okolo Těrlické přehrady až do samotného závěru boj o druhou příčku spolu se Švýcarem Neddym Crottou. V posledním kole ale přišel ošklivý Mrkývkův pád, který odskákal zlomeninou levé stehenní kosti a poraněním páteře. Zatímco dva měsíce strávil v nemocnici v Karviné, dalších osm v brněnské úrazovce. Celkem patnáctkrát podstoupil operaci nohy a hrozila mu dokonce její amputace. K té sice nakonec nedošlo, konec kariéry byl ale nevyhnutelný.

Mrkývka se kromě domácí scény během své kariéry dokázal prosadit i v mezinárodní konkurenci. V roce 1978 skončil v Poháru míru a přátelství na celkovém třetím místě ve třídě do 250 ccm. V letech 1978 a 1979 přispěl v tomto poháru také k celkovému vítězství Československa.

V roce 1978 se pokoušel kvalifikovat rovněž do Velké ceny České republiky v Brně. To se mu ale bohužel nepodařilo. V tréninku totiž havaroval a mechanici nestihli dát před rozhodující kvalifikací jeho Yamahu dohromady.

Pokračovatelé rodu

Jméno Mrkývka se ale z okruhů nevytratilo ani poté, co se závoděním Mrkývka starší skončil. Lásku k motorsportu po něm totiž zdědil jeho syn Jiří. Zatímco Jiří Mrkývka nejstarší dosáhl svých nejlepších výsledků na dvěstěpadesátce, jméno jeho syna je spojeno se strojem třídy Superbike.

Na něm se v roce 2003 stal českým mistrem. Startoval ale také ve světovém šampionátu této kategorie. V letech 1996 – 2006 zde za rodinný tým Mrkývkových odjel celkem 135 závodů na motocyklech Kawasaki, Honda a Ducati. Svého nejlepšího výsledku dosáhl v roce 2004 ve Valencii, kde dojel desátý. Rok 2004 byl i jeho nejlepší sezonou. Získal v ní 13 bodů a obsadil celkově 25. místo.

Počet 135 startů dělá z Mrkývky druhého nejzkušenějšího Čecha v historii MS superbiků. Před ním je pouze Jakub Smrž, který zde odjel 158 závodů. Se ziskem 23 bodů je Mrkývka rovněž čtvrtým nejúspěšnějším českým jezdcem v této sérii. Před ním jsou pouze Jakub Smrž (684,5 bodu), Karel Abraham (33 bodů) a Ondřej Ježek (25 bodů).

Kariéra „prostředního“ Mrkývky už sice také skončila, v současnosti ale závodí jeho syn a tím pádem vnuk Jiřího Mrkývky nejstaršího. I on se jmenuje Jiří. Mezi jeho největší úspěchy patři dva tituly mistra republiky v kategorii Superstock 600 z let 2019 a 2020. Zkušenosti ale má také s ME Moto2 nebo s MS supersportů. V něm se loni zúčastnil na divokou kartu podniku v Mostě.

#FIMCEVRepsol | El checo Jiří Mrkývka desembarca en el FIM CEV #Moto2 2017https://t.co/lBZdOcADvf pic.twitter.com/xHvZ31ISe9

— super7moto (@super7moto) December 15, 2016

Foto: JM Superbike